Vědec, lesník a ekolog Josef Fanta, který se 3. července dožívá 90 let, stál v roce 1963 u zrodu Krkonošského národního parku (KRNAP) a tehdy se také stal náměstkem jeho prvního ředitele pro ochranu přírody a výzkum. Po srpnu 1968 byl z politických důvodů odvolán, pracoval jako dělník a nakonec nuceně emigroval do Nizozemska. Po sametové revoluci se vrátil do vlasti a zasloužil se o obnovu lesů zničených kyselými dešti v Krkonošském národním parku.
Fanta absolvoval Lesnickou fakultu ČVUT v Praze a v roce 1954 nastoupil do Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Zde řešil především otázky přirozené obnovy, pěstební techniky a omezení škod při těžbě dřeva. Po emigraci působil od roku 1977 na universitě v Amsterodamu jako profesor ekologie krajiny a byl také profesorem ekologie lesa na univerzitě ve Wageningenu.
Po návratu do vlasti zjistil katastrofální stav krkonošských lesů, způsobený imisemi. Zničeno bylo přes pět tisíc hektarů lesa, podobně jako v Jizerských a Krušných horách. Fanta zapojil do obnovy českých lesů nizozemskou Nadaci FACE, která poskytla na revitalizaci lesů téměř miliardu korun. Poté, co se uskutečnil záchranný program podle projektu Fanty a jeho kolegů z amsterodamské univerzity, byl KRNAP vypuštěn ze seznamu ohrožených národních parků.
V roce 2007 obdržel od ministra životního prostředí Martina Bursíka Cenu ministra životního prostředí za rok 2006, a to za celoživotní přínos ochraně přírody a vědecké ekologii. Do února 2011 působil ve Vědecké sekci Rady NP Šumava. V roce 2015 obdržel Cenu Josefa Vavrouška za to, že zásadním způsobem ovlivnil debatu o správné péči o lesy v České republice a udržitelném hospodaření v nich.
V posledních letech je pak profesor Fanta, který je autorem více než 150 odborných a vědeckých publikací, jednou ze zásadních postav v české odborné i veřejné debatě o správné péči o lesy v České republice, především pak v národních parcích. Je kritikem současné státní lesnické politiky, které vytýká, že nebere ohled na měnící se přírodní podmínky a řízení sektoru a výkon hospodaření podřizuje výhradně ekonomickým zájmům.
ČTK
Komentáře
Která z dřevin to dokáže?
Jsme bláhoví a vše prodáme a stát, ten jen přihlíží.
Důležitější jsou zábavní akce, motorky a pod.
Budoucnost ukáže.
Jakoupak máme soběstačnost v obnovitelných surovinách a to nechci srovnávat "zemědělství", kde již soběstační pár (zatím) desetiletí nejsme !! A to je tu jiný obrat a jiná pružnost oproti lesům.
Ale k brouku...můj soused je stát a ten v počátku sucha a kůrovcové kalamity měl kousek od mých lesů cca 10 000 m3, kůrovci opuštěného dřeva.
Myslíte, že mne v tu dobu zajímali drobní sousedi s cca 5-10 m3 kůrovce. Jistě, po roce až roce a půl už to bylo jiné a dnes můj velký soused zachraňuje, ale už není co.
I přes svůj věk sázím a sázím a sekám a sekám, ale opět velký soused vázne a pěstuje ostružiny.
Tak nevím kam to spěje.
Nechtějte abych komentoval ochranu lesa u velkého souseda, který nás jistě spasí......
Podobné to bylo před cca 12 lety s lýk. lesklým.
A ten sežere vše od 4 let věku, tak koukám jak soused provádí prořezávky. Akorát ten mrňous má vždy tak rok zpoždění. No nezbývá než se modlit a za rok se uvidí, jestli budou i nějaké mlaziny.
Kde je šance, že to za deset patnáct let bude lepší? Já ji nikde nevidím. Brouk je dnes všude, máme tady několik druhů, vždy budeme o několik kroků pozadu, v nejbližších 20 letech nedokážeme dosíci té čistoty smrkových porostů, jaká tady byla do převratu. To prostě nelze.
Smrk tedy výrazně ustoupí a zajisté, lýkožrout lesklý se postará i o mnohé dvoumetrové stromky. Musíme se poučit, neboť lepší podmínky mít nebudeme. Jaká je tedy cesta? Důsledně smíšené porosty, kdy vypadnutí smrku bude nahrazeno dalšími dřevinami. Ústup od holosečí, neboť důsledné prořeďování stávajících kultur spojené s podsadbami a nálety opět sníží míru nutného zalesnění, bude-li se opakovat kalamita. Pěstování smrku v zastoupení nejvýše 20-25% v oněch nesmíšených porostech, dále 10% jedle, 20% buku, 20% dubu, třešeň, klen, douglaska a ano, pokusně i ten cedr libanonský a další. Mysleme na potomky! Vždy mějme na zřeteli, že výpadek jedné dřeviny musí být bez přehnaných pěstebních nákladů plynule nahrazen dřevinou jinou, sousední.
Jak řek Kinský ze Žďáru - kdyby se proti brouku zasahovalo jako kdysi (a jak je psáno v učebnicích ochrany lesů dodává já), byla by brouka desetina.
Po nástupu jedle lesy zhoustly, ustoupil nejprve dub, ale krátce nato i smrk. Srážky poklesly a dále se oteplilo, lesy už ale byly husté, smrk dále ustoupil a ustoupila částečně i jedle, nastala doba buková a ta trvá dodnes. Jakmile se objeví buk, potlačí zcela přirozeně smrk na většině stanovišť. Klimatické faktory nám mohou připadat nevýznamné, ale pravdou je, že již oteplení o stupeň či dva spojené s nárůstem či poklesem srážek o pětinu znamenají výrazně odlišnou přirozenou skladbu lesa. A k oné původnosti smrku? Před několika tisíci let byl hlavní dřevinou lesů na našem území dub šípák, který dnes ve zbytcích churaví na jižní Moravě a v Českém krasu. Churaví proto, že i tam je porážen duby letním a zimním, jen co trochu zhoustne porost. Nebylo-li by umožněno dubům letním a zimním se zde dostat, nepochybně i tam by byl i nadále dominantním dub šípák. Tehdy bylo průměrné klima snad takové, jaké nyní v těch nejteplejších letech, 2017 či 2018. Stačí tedy jen velmi málo a dopouštíme se s posuzováním vhodnosti dřeviny určené její původností politováníhodného omylu.
Jen bych tedy pro objektivitu těch 90 let jmenoval zcela odumřelé a rozvrácené porosty :
Krušné hory - 50 tis ha
České středohoří - 2 tis
Lužické hory - 5 tis
Jizerské hory - 20 tis
Krkonoše - 10 tisíc
Broumovsko - 5 tis
Orlické hory - 5 tis
Kralický sněžník - 10 tis
Jeseníky 15 tisíc
Šumava centrální - 5 tis
Když to vysečtu, je to nějakých 120 tisíc hektarů tak z pola vykácených a zpola nechaných ekologicky na stojáka vožraných.
Myslím, že se ještě dnes mají z čeho učit - zatím se tomu jen těsně přibližují.
Až na Krušné hory jsem to viděl na vlastní oči, souše kam oko dohlédlo.
Tolik pro historickou přesnost.
Ano, brouk to dorazil, ale prvotní příčina byly emise. Republika neměla na nákup odsiřovací technologie, tak se obětovaly lesy. A paradoxně zhoršení stavu lesů napomohly odlučovače popílku, který kyselé deště částečně neutralizoval.
Když shlédl můj profesor dnešní moderní hospodaření, tak pravil, že půda bude za pár let mrtvá. Skonal.....
A jaká je již dnes půda?
Nedělejme stejnou chybu v lesích.
Smrk je dobrý a má své místo.
Bez ochrany nevyroste ani dub a ani jedle....
Bez ochrany nebude živá půda a nevyroste ani klas.....
Chemie a hnojiva vše nespasí....
Harverstory a drony les nevypěstují.....
Nevím jak dalece znáš názory Fanty, ale kritizuje téměř vše, co v našem lesnictví existuje, s čímž nelze souhlasit. Jestli máš o našem lesnictví stejně špatné mínění jako Fanta, můžeš uvést konkrétní případ. S radostí si ho přečtu a budeš-li chtít, také Ti na něj odpovím (nebo někdo ze zdejších kolegů).
Co třeba pro začátek minimální zakmenění ? Nebo 140leté obmýtí u DB ? Nebo výsadba BK na holině ? Nebo počty sazenic na ha - jehličí moc, listíí proklatě málo ? Nebo dotace na výsadbu smrku na nelesní půdě ? Pohledalo by se toho hafo.
To jsou " pilíře " českého lesnictví - ne ?
To, co jsi napsal určitě nejsou žádné mouchy, protože to, co uvádíš je důsledek kvality aplikace tradičního lesnictví. Nebudu se rozepisovat, protože nabývám dojem, že používáš pojmy, kterým moc nerozumíš, tak budu stručný:
1) minimální zakmenění neexistuje ! Je pouze zakázáno prořeďovat les z důvodu rizika labilizace ekosystému. Výčetní kruhová základna, která byla použita pro dodatečné dělení do desetin tzv. zakmenění byla zodpovědně zjištěna z původních porostech pány Zlatníkem, Plívou, Průšou. Co by mělo být špatně na tom, že máme zákonem zakázáno prořeďovat lesy??
2) 140 leté obmýtí u DB může být příliš krátké, ale je nutno uvážit, že obmýtí (a s tím přímo související závazný etát LHP) nejsou povinností, ale doporučením v tom smyslu, že Ti "tradiční lesnictví" NE přikazuje pílit DB ve 140 letech, jako ten pitomec,co někde sťal onen výběrový dub v minulém roce.
Na další odpovídat nebudu, protože mne unavuje reagovat na lidi, kteří nemají základní rozhled v problematice - sorry !
Mám z Tebe pocit, že bys svoje výhrady mohl shrnout do výroku "neuznávám hospodářský les".
No, nebyl to záměr, aby mě někdo viděl dvojitě.
Ale jo - nemám akademické vzdělání.
Ale jak říká klasik : " Nu, i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále... "
A i bez titulu můžu mít svůj názor.
A pocit ze mě není přesný - nalevo jsou ti ekoterooristé, Vy budete někde uprostčed a já jsem ještě horší - úplně v pravo jsou ti, co při pohledu na les vidí úhledně srovnané hráně s fošinkami.
Takže ne, nemám rád přemnoženou zvěř, špatné lesníky a růstový tabulky.
K zakmenění - zjevně i člověk vzdělaný chápe co myslím. Celá ta kruhová základna a výpočet výše předmýtných těžeb je sice skvěle spočítaná, ale se špatnou vstupní veličinou. Je jedno jak to budete nazývat, ale procenta se zásoby - tedy kubíky - jsou chybná veličina jako taková.
Strom jako jednotlivec má optimální přírůst, když se nedotýká větvema. To je zkušenost a myslete si o tom co chcete. A je úplně čumák, jestli má porost zásobu takovou či onakou.
Do šíře smrk naroste cca 15-20 čísel za rok. Takže řekněme někdy v prvních dvaceti letech musí mít na normální půdě rozestup řekněme 3-4 metry. Ve 40 letech šest až 8 metrů. A stoletý smrk dobrého růstu má korunu o průměru 10 metrů, to je na hektar, jestli dobře počítám 100 - slovy sto - smrků mýtného věku. Pod tím samozřejmě může být už hustý mladý les, to se nepřu.
Jen v takovým případě je optimální přírůst, stabilita porostu a minimum hnilob. Suky nikomu nevadí. U listí jich ani mnoho nebude, ani u borovice a modřínu. Takové stromy mohou mít mýtnou zásobu 600-800 m3 a nemusí je obnovovat uměle.
Celý to počítání, kalkulace a ptákoviny od stolu jsou naprostej úlet. Každej hajnej na místě vidí, jestli má les hustej nebo ne. Nepotřebuje kruhový základy a tabulky.
Je úplně jedno, kolik v probírkách vytěžíte, když budete držet zápoj, protože čím se víc těží, tím větší je přírůst.
Takže jo - je špatné mít přehoustlé porosty s václavkou a námrazovými zlomy jenom proto, že se někdo drží staletí starých výpočtů nesmyslných veličin.
A i když nemáte "minimální zakmenění" v LHP tak maximální výši těžeb z těchto hausnumer počítanou tam máte. Takže co ?
A může být lesník sebe lepší, jen čumí, jak mu to hnije, vyvrací vítr a žere kůrovec.
V hospodářském lese se má hospodařit a ne schraňovat zásoba nahnilého dříví do dalších osvobozujících polomů - protože pak se prostě udělá nový LHP.
Místo, aby se dříví těžilo zdravé a když je o něj zájem, čeká se, až padne, nebo ho sežere brouk.
To je moje zkušenost, každej se místo do tabulek může podívat do lesa sám.
Radši jsem tam dnes nahklídnul - aby nekecal - tak 80+ SM průměrný rozestup zhruba 2,5 metru - ale i metr. Třetina se známkou hniloby a polovina s korunou kdesi ve výšinách.
Takže taky - sorry .
Je úplně jedno, kolik v probírkách vytěžíte, když budete držet zápoj, protože čím se víc těží, tím větší je přírůst.
Gratuluji, právě jste objevil lesnické perpetum mobile!
Co se nepodařilo generacím lesnických výzkumníků, podařilo se Vám prostým rozumem.
Gratulace je to pozdní, to je stará vesta.
Posílám odkaz :
" 3. Bohdaneckého probírka (orlická, česká, milimetrová, 1881)
Vznikla na Orlickém panství, zdejší lesy měly v té době za sebou období
devastace krádežemi, hrabáním steliva a pastvou, byly těžce poškozeny
vichřicemi a kůrovcem.Vzniklé holiny byly zalesňovány síjí smrku a
borovice.
Důsledkem toho bylo značné snížení etátu, což dalo podnět ke zkoumání
příčin. Bylo zjištěno, že ve starých zachovalých porostech, kde se
primitivně hospodařilo toulavými sečemi, ve věku 80-150 let byla
hektarová zásoba 560-960 m3 dřeva při počtu kmenů 400-480.
V porostech ze síje starých 106 let byl objem 320 m3 při 740 stromech na
1 hektar.
V tehdejší době silné i zavětvené kmeny (průměr pařezu 40-100 cm)
byly na trhu více žádané a ceněné než slabé jemnoleté výřezy.
Toto srovnání vedlo Bohdaneckého ke zkoumání přírůstu (vycházel
přitom i ze sdělení lesmistra Johna o pralese v lesích vimperských
(Boubínský prales 1870).
Jako cíl si stanovil vypěstovat v co nejkratší možné době nejlépe
zpeněžitelné kmeny o tloušťce 20-36 cm.
Porosty ze síje produkovaly převážně vlákninu a důlní dříví. Pilařských
dimenzí dosahovaly až ve 150 letech (d1,3 30 cm), s průměrnou šířkou
letokruhů 1 mm.
Bohdanecký chtěl v krátké době dosáhnout 3 mm přírůstu. Protože
vycházel z toho, že výše přírůstu závisí na množství asimilačního
aparátu, chtěl požadovaného přírůstu dosáhnout určitým tvarem a
velikostí koruny.
Rozhodl se uvolňovat koruny a nedbal na ohledu čištění kmenů hustým
zápojem a na vypěstování nesbíhavých plnodřevných kmenů.
Po 10 letech ověřování Bohdanecký na exkurzi České lesnické
společnosti konstatoval:
Při snížení počtu kmenů z původních 8000 na 1800-2000/ha do 40 let
věku porostu bylo dosaženo přírůstu 4-6 mm ročně.
Objem vychovávaných porostů ve věku 40 let se rovnal zásobě 80ti
letých porostů nevychovávaných, vzniklých z síje.
Pozdější zprávy potvrdily, že porosty vychovávané podle zásad
Bohdaneckého byly velmi odolné proti kalamitám i požárům.
Shrnutí principu Bohdaneckého probírky
• silné a včasné zásahy (až 50 % z počtu stromů ve věku 15-20 let)
• ve věku 30 by v porostu nemělo zůstat více než 2000 – 2500 jedinců,
na horších bonitách 3000 – 3500 jedinců na 1 ha,
•¨rychlá redukce počtu stromů, která způsobovala trvalejší porušení
zápoje, probíhala přednostním odstraňováním podúrovňových stromů,
včetně stromů vrůstavých, s případným zásahem do úrovňových stromů"
Já nevím, to je snad všeobecně jasný i študovaným lidem.
To co já měl na mysli, je odvozování výchovy od zásoby - tam prostě neexistuje relevantní souvislost, ač jste se o tom asi neučil.
Neznalost ale není důvodem to neověřit.
To jde ale jen v lese, ne na monitoru na matematických modelech počítaných z nesouvislých veličin.
Koneckonců zkuste mrknout na to NpŠ nebo Prosilva.
Rozumím, že nějakej ňouma Vás nebude poučovat.
A žádný lesnický výzkum dosud nevyvrátil základní myšlenku, že každým odstraněním živého stromu z porostu se snižuje celková hmotová produkce, neboli celkový (průměrný) přírůst (za obmýtí). Pokud jste schopen toto tvrzení vyvrátit, potom se skutečně jedná o událost srovnatelnou s objevem perpeta mobile.
Před Kolumbem si taky myslili, že země je placka a na západ do Indie jede leda cvok....
A tím nepoukazuju na sebe, ale na století.
Takže k úvaze samotné - o pár čísel zpět je LP článek o výběrných lesích ve Švýcarsku. Je tam taky zmínka o tom, že nechali část / tuším už 60 let / lesa bez zásahu a měří ho. Z měření plyne, že se uzavřel zápoj, zásoba dosahuje přes 1000m3/ha a roční přírůst - to je to o čem mluvím - celkový - za obmýtí je dán délkou obmýtí - se prakticky snížil k nule. Jde o to, že toto je dáno růstovou - respektive teď rozpadovou fází. Stromy rostou, jen pokud mají z čeho - koruna, kořeny, půda, voda.
To co můžeme ovlivnit je koruna a kořeny - výchovou. Ano, když les necháme na divoko bez zásahu, je to jak píšete a končí to těžbou nebo rozpadem. Každá těžba v mezidobí zvýší přírůst a když to vysčítáte do celkového přírůstu bude vyšší, než když to necháte osudu.
To závisí od toho, že s hustotou / viz ten Švajc / stromy ukončují růstovou fázi a prostě nerostou.
To lze vyvolat i uměle jak totálním přehuštěním - pozoruji takový SM porost 30 let včetně kontrolního, tak kupříkladu velmi silnou probírkou ve stinných dřevinách. Zase mohu podložit klenovým porostem s pozdní silnou probírkou, který je v podstatě na odpis - nehledě na přírůst. A těžba tabulkově O.K.
Ale to nemá nic společného s kubíky, které mě stále podsouváte z papouškovaných příruček - dřevo neroste stále, a tu fázi růstu můžu těžbou prodloužit, upravit či zkrátit.
To, že to dnes je tak jak je, není nějakým seriozním bádáním, ale dobou vzniku lesního zákona - která prostě ve své době omezovala přílišnou těžbu.
Jenže dneska je všechno jinak. Lesní pych je minulostí a ani tyčky na plot už nikdo nekoupí.
To si jenom myslíte nebo máte ověřeno vlastním měřením nebo jsou to závěry výzkumu?
Ano, před Kolumbem si lidé něco mysleli a měli to za pravdu, ale pak Kolumbus vyplul na západ (= učinil pokus) a přinesl důkaz o něčem jiném.
Tohle je náhodou zajímavé, protože to vychází i s těmi manipulativními teoretickými výpočty - jak tvrdím - špatné je dosazení kubíků pro hodnocení stavu lesa - to co o kubíkách píšete jako nástroji majitele, nezpochybňuju.
Takže k výpočtům - celkový přírůst dnes je jen vypočítaná hodnota z mnoha nepřesných čísel. Skutečný celkový přírůst - ne ten průměrný - protože ten jen dělíte počtem let k těžbě - je vysčítání toho, co se opravdu vytěžilo za celou dobu růstu. To se nikde objektivně nezaznamenává - myslím u konkrétního jasně defiinovaného porostu. Vše jen kalkuluje s čísly od stolu - a celkovou těžbou podělenou na hektary.
Čili, pokud by jste opravdu doměřil celkovou těžbu - přírůst - fyzicky, pak pokud tohle číslo podělíte roky růstu, dostanete průměrný roční přírůst. Existuje ale růstová křivka - čili ten přírůst není každý rok stejný.
Když se vám podaří - a to nezpochybnitelně lze - udržet růstový vrchol co nejdéle - tak logicky, když sečtete tyhle roční přírůsty jednotlivě a ne výpočtem tabulkou - tak dostanete vyšší celkový průměrný přírůst, než, když naopak , špatným hospodařením, budete růstovou křivku dusit na minimálních hodnotách.
V německu maj universitní lesy - teď si nevzpomenu kde - kde měří ročně porostní vzorky už od roku 1903 - a jeden ze závěrů je, že přírůst není / lineárně / závislý na zásobě. Což je číslo, se kterým právě náš současný výpočet kalkuluje jako možnosti odtěžit podíl na zásobě.
Jasně, že to nefunguje jako perpetum mobile, to taky nikde netvrdím - jde jen o to, že pokud budu počítat zdravotní stav a celkový přírůst z kubíků zásoby - nebo kruhové základny - tak musím použít desítky různých indexů, kterými to upravuju, aby to nějak vycházelo - a ono stejně nevychází, protože to prostě od toho není odvislé.
V lese to dle mého vidí každý, kdo má možnost pozorovat stejný porost několik desítek let v kuse a není to úplně tabulkový případ / jistě se vždy najde vyjímka, potvrzující pravidlo /.
A jak říkám - špatně to je na obě strany - i vypočtená intenzita je někdy a moc silná.
A víte, že ty tabulky vznikaly právě tímto způsobem? Tisíce a tisíce opakovaných měření na trvalých zkusných plochách, ať už byl autorem Schwappach na konci 19. století, až po VULHM pro tabulky poslední?
Zkráceně - výpočet je odvislý od doby minulé / zásoba/ a budoucí / přírůstové procento / jedno nemusí platit příště a druhé je jen předpoklad.
Jak k tomu dojdete přesně už tak podstatné není.
Ti němci zjistili ještě jednu zajímavost, která tenhle propočet taky dost nabourává.
Přírůst je poměrně zásadně závislý na počasí. Ameriku tím neobjevili, ale dle těch letitých měření jde o dlouhé / teď vařím z vody - 30-50 leté cykly /
které se celkem zásadně liší přírůstem.
Takže deceniální měření, nebo i to co praktikuje NPŠ - se vzorníky - je stále problém - protože měříte v čase minulém / změna periody / a odhadujete do času budoucího.
A z toho vychází "přesný" výpočet povolených kubíků těžby - kdy, jak říká správně pan Kozel - těžíte pro budoucnost - odhad zásoby na konci periody - ale která vůbec nemusí narůst.
Na kubíky můžete mít sebelepší model výpočtu - ale opravdu přesná tam bude jen skutečná výše těžby v konkrétním okamžiku.
Vše ostatní jsou iluze.
A urputná snaha se k těm "přesným" kubíkům nějak dostat.
Ať už tabulkama nebo vzorníkama.
Prostě výše těžby je jedna věc a přírůst druhá.
Jde mi o něco jiného, reagoval jsem na Saltazara a odepisujete Vy, nevím proč bych Vám (nebo Ti jak to vezmeš) odpovídat. Zajímalo mě, jaké mouchy vidí v lesnictví Saltazar, nikoliv Ty. Nicméně jsem TI jednou jsem TI odepsal na Tvoje připomínky k zakmenění a obmýtí u DB a žádnou kloudnou reakci jsem nedostal, takže v tom nebudu pokračovat, ano? Někdo třeba nevidí mezi holínkami a hodinkami rozdíl, protože se oboje natahují, na mě je to ale přespříliš.
Jo, ještě - to přesně je špatné - je to naprostej úlet.
Mimochodem je zajímavý, jak se s tím vypořádali v NPŠ. S celejma blbejma tabulkama.
Zkusím i trochu přestřelit a uplatnit svůj výklad ke kůrovci, kterým se možná jedná o můj omyl.
Dle mého podobné kalamity dávali v minulosti a to dávné, základ vzniku ložisek černého, hnědého uhlí a dalších komodit které jako lidé sakra využíváme a dnes tento základ spotřebováváme.
Proto si les a přírodu musíme opečovávat a pokud to tak není, postupně zanikneme....
Jen názor.
Shutzmeister vůbec neví, o čem mluví, když skloňuje NPŠ. Právě zde si chtěli dopomoci k většímu objemu těžeb, když žádali o výjimku z Lesního zákona a povolení k prořeďování ve všech porostech NPŠ a stálo nás to hodně sil, abychom to zastavili, což se díky Bohu podařilo. NPŠ (a zjm. doktor Kozel) tvrdí, že tím sledují blaho lesa respektive jeho budoucí generaci. Lesní zákon totiž uvádí, že snižovat zakmenění můžeme také v zájmu budoucí generace lesa. Je ale tristní chápat to tak, že si kdokoli kdykoli vzpomene, že bude prořeďovat les v zájmu nějakého budoucího a přitom zplanýruje veškerý současný. To je to enormní riziko desinterpretace tohoto zákonného ustanovení. Nicméně s tím Lesní zákon také počítá a je na konkrétním úředníkovi SSL, aby to vlastníkovi lesa posoudil. Ten vlastník si potom může vyžádat posudek na relevantní způsob prořeďování na ÚHÚL.
Jedná se o základy Hospodářské úpravy lesa, které si musí každý osvojit a neplácat blbosti.
To bychom mohli rovnou říct, že všechny lesy na celém světě libovolně proředíme, protože chceme počkat na nový les a u toho si ještě pěkně namastíme kapsu, protože vytěžíme to, co má ještě růst.
Beze srandy je to stejné, jako když Adolfek a jeho banda chtěli založit 3.říši k čemuž potřebovali vyvraždit nevhodné a špatné jedince, aby mohla přijít konečně ta správná generace lidí, resp. v našem případě lesa.
Je to blbost.
Co se týče skloňování holosečného hospodaření nebo lesa věkových tříd, opět se jedná o skrumáž bludů sloužících k něčemu zcela jinému. O tom by mohl kolega Rensa hodně povědět, stejně jako další kolegové.
Je to tak, že s optikou obecně přijímaného názoru je těžké chápat detaily.
To o čem píšete, nerozporuju.
Ďábel se dle mého skrývá v detailu - a tím je výpočet ze zásoby, nebo tedy kruhová základna. to je tak zažrané, že o tom nikdo ani nepřemýšlí.
Snadno se to počítá, ale je to k intenzitě probírek nevztažná veličina. Je to tím, že se sice mění v čase, ale nemá nijakou souvztažnost se zdravotním stavem lesa v okamžiku výpočtu ani s celkovým přírůstem.
Zkuste si to spočítat jen modelově a jestli vytěžíte 30% nebo 50% za deset let jste na stejném.
Pro kvalitu probírek je podstatná jiná veličina - zápoj - čehož jste si logicky kubírovací optikou nemohl všimnout - a ten opět nemá vztah k zásobě.
Zápoj by mělo být to, co by intenzitu probírek mělo omezovat a vyšší procento intenzity naopak zvyšuje asimilaci a přírůst - viz ten Bohdalecký.
Čímž právě omezení intenzity v ranném věku je úplně mimo - protože probírky mají efekt v růstové fázi - tedy ne ve fázi optima či rozpadu v době obmýtní. Tam už přírůst není.
Je to debata o ničem, protože důsledkem, všude viditelným, je, se to různě obchází, viz ten NpŠ / to jsem měl na mysli, což jste pochopil správně/, nebo čeká na kalamitu a změnu zařízení a nebo, u majetků postupujících v souladu se zákonem, má majitel les plný telegrafních tyčí s vánočními stromky na špici.
Ta špatně zvolená veličina má totiž ještě ten neblahý důsledek, že se přírůst s věkem snižuje - tedy těžitelné procento s této veličiny spočtené ve výsledku možnosti výchovy dále snižuje.
Začarovaný kruh.
Myšlenka je to šlechetná, výpočty jsou správné - jen dosazená veličina neodpovídá cíli.
Ještě k plundrování - souhlasím, že když začnu s výchovou ve 40-50 letech už jde jen o plundrování - slabá výchova zkracuje růstovou fázi - takže ano, pak už nic nedoroste. A jsem zase na na začátku.
Špatný předpoklad - špatný výpočet.
Tolik v Vašemu opěvovanému zápoji - k ničemu bychom se neposunuli.
A o tom to je - těžba / předmýtná / je plánována prostřednictvím " Cimrmanova indexu " navíc dle tabulkové, nikoli měřené zásoby.
Pro praxi nepoužitelné, čímž nechci říct, co tam dosadit místo toho.
Zápoj myslím v nadúrovni - logicky spodní etáže jsou tak či onak potlačené, nemají zásadní vliv na zdravotní stav celku. Pokud tedy může matematický výpočet přesáhnout 100%, jde zase o Cimrmanův index.
A ještě k těm výše zmíněným Lesoplundrům - těm dle mého současný výpočet probírek náramně vyhovuje - nejde přeci o kubíky, ale zisk a ten je u probírek ve slabé hmotě záporný. Logicky tedy čím menší je předpis tím víc v celku vydělají - a se zdravotním stavem ať si lámou hlavu další generace. A malý soukromník ? Toho už nenutí k péči o les nic - nemaje zařízení. Že nesmí těžit víc jak tři kubíky ? Netěží nic, prodá to v celku, až to půjde. Tam je ta skutečná "divočina".
Je to technická věc - když dáte citaci, je komentář pod textem, ke kterém píšete, bez citace se to s dalšími komentáři posunuje libovolně a ztrácí se kontext.
Jiného v tom nehledejte.
A pak, těžko chápat někoho, koho to prostě jenom baví, že mu o nic nejde. Že nemusí každej spasit svět.
Jestli máte psa, tak se taky určitě umíte zhádat, kterej je lepší... A nemusí jít nikomu o zavedení jednotného mysliveckého plemene, ne ?
Omlouvám se za stejná slova, ale dělat výchovné zásahy, snižovat nebo zvyšovat zastoupení dřevin, zakmenění a další, lze až když něco vyroste.
NAKONEC, TAK JAK VŽDY DOJDE NA SLOVA NAŠICH PŘEDKŮ A VĚDCI DRAHO A PRACNĚ ZJISTÍ VŠE JIŽ POPSANÉ.
v LESE A PŘÍRODĚ PLATÍ STÁLE STEJNÁ PRAVIDLA ...
Jen bláhový myslí, že si les a přírodu vyrobí a nebo technologicky, digitálně... vylepší.